GALERIE EISLER - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...
Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

GALERIE, VÝSTAVY, PŘEDNÁŠKY
GALERIE EISLER
Ostrožná 46, 746 01, Opava, tel.: +420 553 791 947, +420 734 518 907

otevřeno: út - ne 10.00 - 18.00 hod.


Galerie Eisler, dříve Galerie Obecního domu, je výjimečný výstavní prostor v druhém patře Obecního domu, jejž rakouský architekt Rudolf Eisler původně vyprojektoval jako pobočku Rakousko-uherské banky v Opavě. Monumentální budova byla postavena ve novobarokním stylu s pískovcovými polosloupy ionského řádu a sochami Ceres a Merkura na balkoně v průčelí. Právě za okny balkónu v průčelí, v prostorách, který dříve sloužil jako část bytu ředitele banky se rozkládá galerie, které jsme ve spolupráci s veřejností našli nový název. Ve skutečnosti však nejde jen o prvoplánovou změnu názvu, ale především o koncepční zaměření galerie v kontextu s multi-žánrovým kulturním domem v centru Opavy. Galerie v Obecním domě dodnes sloužila výtvarnému umění, stejně jako celý rozlehlý areál Domu umění s kostelem sv. Václava na Pekařské ulici. Ve staronové Galerii Eisler budeme kromě výtvarného umění prezentovat také kulturně společenské iniciativy, instituce, sdružení, organizace, asociace, anebo spolky a s nimi hledat umělce, kteří se v jejich činnostech angažují.


2.6. - 21.8.
PETRA ŠVECOVÁ - CHŮZE LESEM
Výstava.
Obrazy Petry Švecové tím, jak jsou zpracovány a jak se jeví, naplňují status prvotních, esenciálních situací. Jejich hlavním rysem je otevřená, ustalující se forma, která naznačuje nejednoznačný „pohyb události“, jež se často ještě neváže k věcným formám zkušenosti, nýbrž jako by se vznášela v atmosférických vrstvách nad vším hmatatelným či fyzicky ověřitelným. Každá ze zpřítomněných „situací“ se odehrává v rozhraní viditelného a pociťovaného. Víceznačnost toho, co vidíme, je dána vzdáleností, z níž je proces proměn konstituován a ve svém malířském ustalování reflektován (někdy to může být také extrémní blízkost). Ocitáme se na horizontu snížené viditelnosti. Tento smyslový filtr stojí za „klimatickým efektem“ malby (autorka zmiňuje v této souvislosti „vystupování ze mlhy“). To, co je tu esenciální, má tendenci nastolovat v divákovi předpoklady pro distanční či naopak angažované vnímání obrazové roviny v závislosti na použité studené či teplé chromatice stejně jako na roli „věcných“ odkazů a nápovědí.
Základním motivem obrazů Petry Švecové je tedy „aura dění“ či atmosféra jako rovina formátování pro tematizaci vytčeného problému. Tematizace se potom odehrává zpravidla v obrazových cyklech či souborech. Obrazy tak společně skládají mapu registrací, v nichž je téma malířsky, rozuměj smyslově, „dotýkáno“. Výstava nazvaná Chůze lesem má dva inspirační zdroje. Prvním je autorčina linie květin a zahrad, které se postupně transformují do metafory chráněného území, kam se lze utéct a kde se lze schovat před dotírajícím vnějším světem s jeho informační i praktickou brutalitou.
V tradiční rovině ji můžeme vnímat jako motiv hortus conclusus, místo ochrany před brutalitou poznání, místo jakési rozumové „panenskosti“, jako obdobu rajské zahrady. Druhým inspiračním vzorem je stejnojmenný esej německého autora Ernsta Jüngera ze roku 1951, jehož téma v návaznosti na aktuální geopolitické dění v Evropě odkazuje ke principiální roli „cesty“ a „směřování“ v době společenských a politických krizí spojených s bujením totality, ideologie a násilí.
Rozpornost těchto tvůrčích východisek se prolíná v posledních dílech autorky jako malířské osvojování si a prožívání „zahrady-lesa“, kladoucí otázky spojené s radikální změnou situace. Recepce dostupných informačních zdrojů proměňuje status „chráněného území“. Pociťováno je ohrožení, pud úzkosti a strachu. Rovina, v níž les, potažmo zahrada, jsou ve standardní situaci vnímány rozporně jako možné útočiště či jako past, se proměňuje. Atmosféra bezpečí je demontována a s ní jsou rozkládány také formy garantující klid, nevinnost a usebrání. Lidská bytost má na výběr. Buď podlehne panice a stane se obětí situace, nebo bude jednat s velkým rizikem sebe-ohrožení, anebo se skryje do své vnitřní zahrady, kde bude nuceně vegetovat. Toto ukrytí v zadních koutech chráněné zahrady (zahrady za zdí, kam vede pouze jeden vstup) má svůj mystický i psychoanalytický rozměr. Může být také dočasným útočištěm pro někoho, kdo sbírá síly k jednání, k nastolení cesty, která je chůzí lesem, protože bez pohybu nastává smrt vrhající ve smysluplném světě stíny všeobecného rozvratu a zmaru.  
Tak také médium malby ve svém procesuálním založení naráží na otázky své smysluplnosti v době, kdy zpravidla „mlčí múzy“. Musí se s těmito otázkami nějak vyrovnat. Klást si je znovu v nově nastavených podmínkách. K překonání esenciální krize tvoření, které nastává jako reakce na šok skutečnosti, vede autorku smysl pro neměnné hodnoty, které jako konstanty prostupují časem, aby se znovu vynořily na horizontu lidské pozornosti tehdy, kdy je to nutné. Les (Jünger), potažmo zahrada (Švecová), se tak stávají místem mýtického pohybu, v němž se poměr mezi skrytostmi a známými jevy proměňuje. Do obrazů Petry Švecové se dostávají fragmenty figur a věcí jako znaky anebo symboly, nebo spíše jako stavy jejich chimérických zrcadlení. Mohou být stejně tak předobrazy nové skutečnosti, jako stínem zanikající paměti. Chůze lesem nenabízí žádné záruky. Jen generuje smysl pohybu a s ním zachování cesty.




29.6. - 4.9. / foyer Obecního domu
OPAVA SECESNÍ, II. ČÁST
Panelová výstava.
Secese, jeden z posledních univerzálních stylů, spadá přibližně do období let 1895-1914. Stěžejními umělci této éry byli například Alfons Mucha nebo Gustav Klimt, jejichž reprodukce děl jsou stále nestárnoucím a oblíbeným doplňkem mnohých interiérů.
Z architektů si obdobnou nesmrtelnost vysloužil například Dušan Jurkovič svým originálním stylem uplatněným ve stavbách lázeňských domů v Luhačovicích anebo útulnách na beskydských Pustevnách. Secese však nenašla svůj odraz pouze v umění či architektuře, ale také ve vybavení domácnosti nebo odívání. Krátce, avšak intenzivně, tedy ovlivnila životní styl obyvatel takřka celé Evropy. Právě toto období bylo také často vnímané jako půvabná a poklidná „zlatá éra monarchie“. Výstava návštěvníkům rovněž přiblíží dochované i zaniklé stavby v secesním stylu. Výstavní panely pochází z výstavy expozice Cesta města z rok 2019.


1.12.2021 - 30.9.2022 / centrum města
SOCHAŘSKÉ CITY
Výstava v Galerii pod širým nebem.
Opavská kulturní organizace ve spolupráci se spolkem „Umění ve městě“ z Českých Budějovic připravila nevšední výstavu s názvem Sochařské city. Zájemci teď mohou na různých místech Opavy „potkávat“ až do konce září příštího roku sochařská díla současných renomovaných autorů. Sedm zajímavých výtvarných děl je umístěno napříč městem, aby umění opět oslovovalo lidi v ulicích. Posledními, podobně koncipovanými výstavami, byla díla sochaře Michala Trpáka pod názvem Pojď si ke mně sednout nebo vznášející se drátěné plastiky Veroniky Psotkové.
Instalace mají různá témata. Čtyři díla pracují s figurativní tématikou, dvě jsou inspirována rostlinnou říší a jedno je alegorií současnosti. Každá socha už žije svým vlastním životem ve svém vlastním konkrétním prostoru. Samotný název výstavy Sochařské city má v sobě ukrytou slovní hříčku. City tu znamená nejen samotné město, ale zároveň také emoce, které má umění vyvolávat. V této formě v ulicích navíc podněcuje představivost procházejících diváků.
Ocelová socha „Žebrák“ Jakuba Flejšara je umístěna na Popské ulici (u drogerie), sochu „Myšlenka“ vytvořenou z plastu, dřeva, kovu a betonu autorů Vladimíra Franze a Štěpána Molína najdou zájemci v sadech Svobody (u zdravotnické školy). Železné „Ego“ Libora Hurdy je k vidění v Nákladní ulici, hliníková instalace Ondřeje Olivy „PRINTREE“ našlo své místo v Beethovenově ulici (u Obecního domu), u kterého je také železná plastika Lukáše Raise „Orchidea“. Dílo Milana Caise „Disconnected“ z oceli, nerezu, plastu, gumy a taky laminátu naleznete na Horním náměstí (za Slezankou) a železný Trialog Matěje Franka je umístěn v sadech Svobody (pod Ptačím vrchem).




leden 2022 - prosinec 2022
KURT GEBAUER NA CESTĚ OPAVOU
Program k oslavě životního jubilea významného sochaře.
K příležitosti 80. narozenin Kurta Gebauera bychom rádi Opavanům přiblížili jeho tvorbu, která obohacuje veřejný prostor centra Opavy. Každý den se s těmito tichými monumenty setkáváme a mnohdy ani netušíme, jaký význam se za prostorovými realizacemi ukrývá. Exteriérový program nabídne kolemjdoucím nahlédnout do tvůrčího zákulisí sochařova díla a připomene tak dosah umělce v českém sochařství dvacátého a jednadvacátého století.
Panelová výstava informující o dílech Kurta Gebauera bude instalována přímo u plastik nacházejících se v prostoru centra Opavy. Kolemjdoucího bude informovat o zásadních milnících života Kurta Gebauera, vzniku konkrétního díla v kontextu místa a doby. Pro lepší orientaci je k dispozici interaktivní mapa, která poslouží jako průvodce v díle Gebauerových realizací ve veřejném prostoru. Mapu si lze vyzvednout na recepci Obecního domu a Domu umění.



 
TOPlist
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky