HISTORICKÁ VÝSTAVNÍ BUDOVA OPAVA - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...
Hledat
Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

MUZEA, ZÁMKY, HRADY > SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
HISTORICKÁ VÝSTAVNÍ BUDOVA OPAVA
Komenského 10, 746 01, Opava, tel.: +420 553 714 809
e-mail: hvb@szm.cz

otevřeno: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.


Historická výstavní budova je jedním ze šesti expozičních areálů Slezského zemského muzea. Jedná se o volně stojící neorenesanční objekt, vybudovaný pro účely Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory, která také stavbu financovala, a to na pozemku věnovaném knížetem Lichtenštejnem.    
Zrekonstruovaná budova s novou expozicí Slezsko byla veřejnosti zpřístupněna v květnu roku 2012.     „Expozice Slezsko“     je zaměřena na přírodní a kulturněhistorické fenomény v současnosti nejmenší historické země České republiky - Slezska. Zahrnuje všechna tři podlaží Historické výstavní budovy. Vůbec poprvé v historii jsou zpřístupněny také sklepní prostory. První oddíl expozice nese název „Příroda Slezska“, část druhá se jmenuje „Encyklopedie Slezska“ a závěrečný oddíl je nazvaný „Historie Slezska“.

Expozice:
SLEZSKO


Výstava:


1.1. - 31.12.
SLONI V CHOVU ZOO OSTRAVA
Dermoplastické preparáty slona indického Calvina a jeho potomka samičky Sumitry nově doplnila panelová výstava věnující se chovu slonů v ZOO Ostrava, ze které Slezské zemské muzeum získalo tyto jedinečné exponáty. Sloni jsou v ZOO Ostrava chováni od 50. let 20. století, přičemž cílem výstavy je přiblížit jednotlivé slony, kteří zde žili a žijí, včetně odchovaných mláďat. V rámci výstavy je možné zhlédnout také další jedinečné exponáty, např. pašovanou slonovinu zabavenou Celní správou ČR.

1.1. - 31.12. / Müllerův dům
OD HRADNÍ KUCHYNĚ PO MUZEJNÍ OBJEKT - HISTORIE MÜLLEROVA DOMU
Fotografická instalace přiblíží osudy Müllerova domu, jediného pozůstatku opavského zámeckého areálu spjatého s rodem Liechtensteinů. Vysvětlí, jak získal dům svůj dnešní název, kdo byli jeho obyvatelé a jaké měli osudy. Zároveň zjistíte, kdy a jakým způsobem se budova začala využívat k muzejním účelům. Prezentována bude také nejstarší historie stavby, která sloužila již ve středověku jako kuchyně přemyslovského hradu. Později byl objekt přestavován v závislosti na své funkci až do dnešní podoby.

20.9.2024 - 2.2.2025
ŚLAD - LINORYTY NATALIE PAWLUS
„Ślad“, stopa zanechaná na linorytové matrici, je název výstavy představující díla polské umělkyně Natalie Pawlus. Kolekce grafiky zahrnuje velkoformátová díla i drobné grafické formy vytvořené v letech 2018-2024.
Obraz se rodí v imaginaci, diktuje a závisí na mnoha faktorech, přenáší se do ploché, syrové matrice, vytahuje a tvaruje formu gestem a silou vůle a zanechává hmatatelnou, individuální stopu.
Natalia Pawlus (narozena 1982) absolvovala v roce 2003 Státní střední školu výtvarných umění v Bílsku-Bělé a poté studovala na Slezské univerzitě v Katovicích, Fakultě umění ve Těšíne. Diplom s vyznamenáním získala na katedře grafiky v ateliéru prof. Joanny Piech-Kalarus. Na své alma mater působí od roku 2008. Je školitelem Studentského uměleckého a vědeckého klubu dřevorytců a linorytců DEHA. V roce 2014 dokončila doktorskou práci a v roce 2020 habilitační práci.
Vede ateliér grafiky na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Katovicích. Zúčastnila se více než 200 výstav v Polsku i v zahraničí. Samostatné výstavy realizovala např. v Polsku, Mexiku, Číně, České republice a Itálii. Získala ocenění a vyznamenání nejen v Polsku, ale také v zahraničí. V roce 2020 získala stipendium Ministerstva vědy a vysokého školství „Stipendium pro vynikající mladé vědce“.
Od roku 2017 spolupracuje s univerzitami v Číně, kde vede přednášky a umělecké kurzy (MIADA / Modern Internation Art & Design Academy, Chongqing a Zhengzhou University of Aeronautics, Art Design College, Zhengzou). Zabývá se grafikou a kresbou.
Vernisáž s účastí autorky se uskuteční v pátek 8. 11. 2024 v 17.00 hodin v Historické výstavní budově v rámci programu festivalu Slunovrat Winter Edition.





1.10.2024 - 16.2.2025
KŘÍŽEM KRÁŽEM SLEZSKEM
Výstava fotografií ze sbírky Slezského zemského muzea.
O výstavy historických fotografií místopisného charakteru byl vždy velký zájem. Proto opět po nějaké době necháváme nahlédnout do našeho bohatého fotografického archivu. Fotografické oddělení SZM se „fotografií“ systematicky zabývá již více než sto let, téměř všichni pracovníci, kteří za ta léta byli v jeho službách, se cílevědomě věnovali nejen fotodokumentaci sbírkových předmětů, ale také místopisné fotodokumentaci. Tuto muzejní tradici začali první fotografové, jenž pro muzeum pracovali spíše jen na zakázku - např. Blaschke. Prvním stálým fotografem, který již v muzeu byl zaměstnán, se stal ale Rudolf Chodura, výjimečný to fotograf mající „na svědomí“ založení muzejního fotografického archivu. Jeho nadšení podporoval tehdejší ředitel muzea Edmund Wilhelm Braun a společně pak určovali lokality, které bylo třeba dokumentovat.
Fotografický archiv se tak v prvních letech rozrůstal díky výše uvedeným nadšencům, přestože jejich snímky jsou tím základním kamenem budování fotoarchivu, tak se pracovníkům muzea během následujících desetiletí vždy podařilo do svých sbírek získat také zajímavé historické fotografie ze Slezska od neznámých fotoamatérů, mnohdy taktéž z lokalit s ním souvisejících. Jen pouhým nahlédnutím je výstava místopisných historických fotografií ze začátku minulého století až do r. 1944. Blaschkeho fotografie nás zavedou např. do Jánských Koupelí, naproti tomu Chodurovy snímky mají širší pokrytí od Louček u Oder až po Brannou nedaleko Šumperka. Rudolf Chodura byl také velmi nadšeným lyžařem a díky jeho zálibě můžeme dodnes obdivovat jeho zimní záběrky ze Jeseníků.
V poslední době daroval do našeho muzea historické černobílé negativy JUDr. Janeček ze Vítkova a z této lokality jsme díky jeho daru získali velmi cenné snímky. Bohužel se do dnešního dne nepodařilo některé z nich ještě místopisně určit a také se nedalo zjistit jejich autory. Je možné, že fotografování bylo pro ně spíše jen zálibou a příležitostným výdělkem. I tak se jedná pro hodnotné snímky dokládající architektonické a krajinné proměny v lokalitách v okolí Vítkova a Budišova nad Budišovkou. Z darovaných vystavených snímků je možno zhlédnout také např. již neexistující turistickou chatu na Borůvkové hoře v nejsevernější části pohraničního hřebene Rychlebských hor zprovozněnou v r. 1930 nebo snímek rozhledny Zlatý Chlum u Jeseníku, zhotovený ze diapozitivní předlohy aj. místopisné snímky, které pro nás zanechali tito nadšení profesionální a amatérští fotografové.



1.8.2024 - 1.6.2025 / sady U Muzea
MASARYK V OPAVĚ
Exteriérová výstava instalovaná v sadech U Muzea přibližuje první a jedinou oficiální návštěvu Tomáše Garrigue Masaryka v Opavě ve funkci československého prezidenta. Autorem výstavy je historik Mgr. Michal Valeček a grafiku připravila Mgr. Jana Polášková.



8.11.2024 - 2.2.2025
CYPRIÁN LELEK - ŽIVOT NA HRANICI
Panelová výstava.
Pro Cypriána Lelka, římskokatolického kněze, politika, publicistu anebo také intelektuála se filologickými a přírodovědnými zájmy představovala hranice základ jeho života: život prožil při prusko-rakouské hranici, kde leží jeho rodiště (Dolní Benešov), místa jeho vzdělávání (Opava, Hlubčice) i kněžská působiště (Hlučín, Oldřišov, Vodka). Putovat městy a vesnicemi, spjatými s Lelkovým životem, znamená objevovat zemi na hranici, obývanou lidmi, pro něž byla mateřským jazykem čeština, ale sami se označovali jako Moravci, což vyjadřuje vztah k sousední Moravě a zároveň kulturní a politickou odlišnost od sousedních českých zemí. Cyprián Lelek není neznámý, vždyť po něm pojmenované najdeme v Hlučíně, Krnově, Kravařích i ostravském městském, obvodu Poruba.
Cyprián Lelek se těšil vždy zájmu publicistů, literátů a historiků. Jeho význam nebyl nikdy zpochybněn: ani v letech Rakousko-Uherska, ani v meziválečné době, ani po roce 1948 nebo po roce 1989. Každá doba zdůrazňovala určité rysy Lelkovy osobnosti: vlastenectví, náboženskou víru a službu Církvi, folkloristické a filologické zájmy nebo publicistické zprávy o životě Moravců v Pruském Slezsku. O kaplanovi žijícím ve vesnicích ve slezském pohraničí je úctyhodná celá řada různých textů: od nekrologu, otištěném v Opavském týdeníku a napsaném knězem Antonínem Grudou, přes brožurku vydanou v roce 1922 ve edici Slezská knihovnička až po práci historika Václava Žáčka, kterou Slezský studijní ústav v Opavě vydal v roce 1953, zmínky o Lelkovi je v odborných publikacích bezpočet. Bezpočet je také odkazů na internetových stránkách, kde zájemce o pozoruhodnou osobnost získá mnohé další informace.



14.11.2024 - 27.4.2025
MIKULÁŠ RUTKOVSKÝ. BŮH A UMĚNÍ
Výstava.
Sochař, medailér a heraldik slovenské národnosti Mikuláš Rutkovský (1940-2010), který strávil většinu svého života v Krnově, byl žákem akademického ateliéru Karla Lidického ve Praze, kde získal zájem o figurální sochu i o medailérské umění.
Pro své názory, které nesouzněly s oficiálním komunistickým režimem, stál většinu života mimo oficiální uměleckou scénu i zakázky a tvořil velmi kvalitní díla pro soukromou klientelu a církevní objednavatele, především medaile, plakety a heraldické erby.
Výstava představuje část pozůstalosti tohoto umělce získanou Slezským zemským muzeem v roce 2023 od figurálních plastik - podobizen, medailí a plaket po kresebnou anebo archivní pozůstalost zahrnující návrhy realizovaných děl i nerealizovaných prací.
Výstava se koná díky podpoře Ministerstva kultury ČR, které finančně přispělo na výkup pozůstalosti Mikuláše Rutkovského.






středa 19.2. / 16.30 hod.
ASIJSKÝ TYGR TEHAN MINGUK
ANEB JIŽNÍ KOREA OČIMA STUDENTEK SLEZSKÉHO GYMNÁZIA
Středeční přednáška s opavským Slezským gymnáziem.

úterý 18.3. / 17.00 hod.
FRANTIŠEK KINSKÝ
„Bůh, čest, vlast“, rodové heslo rodu Kinských, jímž se snaží řídit potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských (přídomek z Vchynic a Tetova), hrabě František Kinský, který vystoupí v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě v úterý 18. března 2025 od 17.00 hodin.
Hrabě Kinský je známý široké veřejnosti jako moderátor populárního cyklu Modrá krev, který přibližuje život šlechtických rodů v českých zemích. František Kinský je správcem rodového majetku a aktivním podnikatelem, který systematicky investuje do dalšího zvelebování rodového zámku v Kostelci nad Orlicí. Přijďte si poslechnout životní příběh potomka významného českého šlechtického rodu, který si ve 20. století prošel útlakem ze strany nacistického i komunistického režimu. Diskuzi bude moderovat historik Ondřej Haničák.
Vstupné 200,- Kč, vyprodáno !!!



120x600-ehotel.jpg
 
TOPlist
Copyright 2016. All rights reserved.
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky