NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. svět. války HRABYNĚ - Opavský svět kultury
Hlavní nabídka:
MUZEA, ZÁMKY, HRADY > SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM
NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. SVĚTOVÉ VÁLKY HRABYNĚ
Hrabyně 192, 747 63, Hrabyně, tel.: +420 553 775 091
e-mail: pamatnik-valky@szm.cz
otevřeno:
leden - březen: zavřeno
duben - listopad: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.
prosinec: zavřeno
Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Původně byl Památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Součástí Slezského zemského muzea je od roku 1992. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl Památník II. světové války 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.
Expozice Doba zmaru a naděje připomíná v chronologickém sledu nejdůležitější vojenské anebo politické události 2. světové války, nezapomíná však ani na civilní život obyvatelstva. Expozice je rozčleněna do několika tematických celků - vznik a bojová činnost československých jednotek na území Sovětského svazu, boje československých vojáků a letců v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii, osvobozovací boje na území tehdejšího Československa, holocaust a koncentrační tábory a všední život obyvatelstva. Cílem této expozice je nejen poskytnout návštěvníkům základní informace o období 2. světové války, ale v osobních příbězích pamětníků zprostředkovat také emocionální prožitek, umocněný autentickými předměty, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů.
Expozice:
DOBA ZMARU A NADĚJE
OBĚTI A VRAZI
TĚŽKÁ LÉTA 1938-1945
Výstava:
29.4. - 30.11.
PRVNÍ VELITEL PRVNÍ TVRZE
Panelová výstava představí osobnost a životní příběh pplk. pěch. Ladislava Honce, prvního velitele smolkovské tvrze, která byla první dělostřeleckou tvrzí československého opevnění budovanou od roku 1936 nad stejnojmennou osadou na Opavsku. Historička Christie Falhauer se zaměřila nejen na jeho velitelskou činnost v roce 1938, ale postihla také jeho dlouhou cestu napříč Ruskem v řadách československých legií, působení ve prvorepublikové armádě a také jeho složité druhoválečné a poválečné osudy. Výstava je instalována ve správní budově památníku.
29.4. - 30.11.
JAK SE HLEDAJÍ DRUHOVÁLEČNÉ HROBY
Výstava „Jak se hledají druhoválečné hroby aneb užití, limity a možnosti nedestruktivních metod při výzkumu a identifikaci aktivit II. světové války“ je jedním ze výstupů projektu „Nedestruktivní archeologicko-historický průzkum a mapování lokalit druhé světové války v českém Slezsku“ a budou na ní prezentovány jak metodické postupy užité při výzkumech, tak nově nalezené artefakty, které se staly součástí sbírky Slezského zemského muzea.
Informace o projektu:
Krajina českého Slezska je protkána doklady historických událostí. Ty formovaly její podobu od mladší doby kamenné až po současnost. Vlivy, které se na její podobě podepsaly, jsou v této části České republiky výrazně patrnější než kdekoliv jinde, ať již se jednalo o působení přírodních faktorů, či v daleko větší míře o lidskou činnost spojenou se sídelními a výrobními aktivitami, těžebními areály či válečnými událostmi. Výrazným faktorem, jenž ovlivnil tvář a podobu nynější krajiny, jsou události druhé světové války, které po sobě zanechaly řadu antropogenních reliktů.
Slezské zemské muzeum (SZM) bylo v letech 2019 až 2023 řešitelem projektu mapování lokalit II. světové války na území českého Slezska a severovýchodní Moravy. Především východní a střední část území představuje klíčovou oblast s výraznými doklady bojů ze konce II. světové války v rámci osvobozeneckých operací. Lokality jsou mnohdy narušeny zemědělskou, lesní či jinou hospodářskou činností. Na mnohé již dolehl vliv erozí či většina z nich postupně podléhá či již podlehla procesu archeologizace.
Opomíjená archeologie aktivit spojených s II. světovou válkou si v posledním desetiletí získává své místo i mezi odbornou veřejností. Snaha o záchranu a výzkum lokalit vztažených k událostem probíhajícím během osvobozeneckých bojů na počátku roku 1945 se pomalu etabluje v širokém spektru vědeckých archeologických odvětví. Výzkum se soustředí především na místa spojená s válečnými událostmi, jejich identifikaci anebo rekonstrukci procesů, a to na podkladě získaných archeologických pramenů. Jedná se ještě o „živou“ část naši historie, která je však již plně archeologizovaná. Pro její detailnější poznání jsou archeologické metody tím pravým prostředkem k získání co nejširšího spektra informací, jež dopomohou k ucelenému poznání naši nedávné minulosti.
Metodika, postupy a návody byly v rámci projektu zaměřeny na aktivní ochranu památek z II. světové války. Cílem bylo zjistit potenciál nedestruktivních metod při jejich identifikaci a následném mapování, abychom byli schopni lépe provádět jejich ochranu.
