NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. svět. války HRABYNĚ - Opavský svět kultury

Sestavuji aktuální kalendář ...

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

MUZEA, ZÁMKY, HRADY > SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM

NÁRODNÍ PAMÁTNÍK II. SVĚTOVÉ VÁLKY HRABYNĚ

Hrabyně 192, 747 63, Hrabyně, tel.: +420 553 775 091

www.szm.cz

e-mail: pamatnik-valky@szm.cz

otevřeno:

leden - březen: zavřeno

duben - listopad: út - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 hod.

prosinec: zavřeno

Areál tvoří správní budova a samotný památník, kolem kterého je vybudován symbolický hřbitov. Původně byl Památník místem piety, nikoliv muzejním objektem. Součástí Slezského zemského muzea je od roku 1992. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci uzavřen. Oprava probíhala od roku 2006. Slavnostně otevřen byl Památník II. světové války 29. dubna 2009 a v roce 2014 byl přejmenován na Národní památník II. světové války.

Expozice Doba zmaru a naděje připomíná v chronologickém sledu nejdůležitější vojenské anebo politické události 2. světové války, nezapomíná však ani na civilní život obyvatelstva. Expozice je rozčleněna do několika tematických celků - vznik a bojová činnost československých jednotek na území Sovětského svazu, boje československých vojáků a letců v Polsku, Francii, na Středním východě a ve Velké Británii, osvobozovací boje na území tehdejšího Československa, holocaust a koncentrační tábory a všední život obyvatelstva. Cílem této expozice je nejen poskytnout návštěvníkům základní informace o období 2. světové války, ale v osobních příbězích pamětníků zprostředkovat také emocionální prožitek, umocněný autentickými předměty, které pro expozici věnovali přímí účastníci bojů.

Expozice:

DOBA ZMARU A NADĚJE

OBĚTI A VRAZI

TĚŽKÁ LÉTA 1938-1945

V hlavním objektu památníku mohou návštěvníci zhlédnout expozici Těžká léta 1938-1945, která připomíná události II. světové války jak z hlediska vojenského, tak politického, neopomíjí však ani život civilního obyvatelstva, kulturu či hospodářství. Přibližuje účast československých vojáků v bojích na všech frontách II. světové války, stejně jako účast civilního obyvatelstva v domácím odboji.

Výstava:

9.4. - 29.11.

BEZPEČNOSTNÍ SBORY VE SLEZSKU 1918-1948

Před rokem 1918 bylo jediným celostátně působícím bezpečnostním sborem četnictvo, uniformované a vyzbrojené podle vojenského vzoru. Ostrahu hranic a potírání pašeráctví zajišťovala finanční stráž. Důležitou roly hrály komunální policejní sbory, jejichž struktura se lišila případ od případu. Státní policie působila pouze v těch nejvýznamnějších správních a dopravních centrech. V případě našeho regionu Slezska a severní Moravy šlo pouze o komisařství v Moravské Ostravě a policejní stanoviště na bohumínském nádraží.

V meziválečném období došlo k omezení pravomoci komunálních sborů, naopak se výrazně rozšířila státní policejní síť. Návrhy na sloučení policie a četnictva se však nepodařilo realizovat. Dílčí unifikaci přineslo v r. 1936 zřízení Stráže obrany státu (SOS), určené k posílení ostrahy hranic v případě válečného konfliktu.

V průběhu okupace v zabraném pohraničí zajišťovaly policejní dozor říšské ozbrojené složky. Vzhledem k nedostatku personálu v jejich řadách sloužili také reaktivovaní rakousko-uherští a českoslovenští četníci německé národnosti. V protektorátu došlo roku 1940 ke zrušení finanční stráže, zatímco státní policie a četnictvo byly postupně podřízeny německému vedení. Na Ostravsku se mnozí četníci a policisté zapojili do odboje.

Po porážce nacismu v r. 1945 následovalo sloučení policie a četnictva do Sboru národní bezpečnosti (SNB), který zahrnoval „veřejnou“ pořádkovou, kriminalistickou a státně-bezpečnostní složku. Personální stav byl po válce doplněn především o bývalé účastníky domácího odboje a navrátilce z nucených prací či koncentračních táborů. Finanční stráž byla po válce obnovena, roku 1949 ale definitivně zanikla. Její úkoly převzaly orgány SNB a armády.

9.4. - 29.11.

NEZLOMENI

OSUDY PŘÍSLUŠNÍKŮ ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Výstava připravená Památníkem Terezín přibližuje nelehké osudy důstojníků a generality předmnichovské Československé armády, kteří se odmítli smířit s kapitulací bez boje.

Pojednává zejména o těch, kteří byli zapojeni v největší odbojové organizaci Obrana národa. Výstava popisuje osudy statečných jedinců, kteří v různých dobách prošli vězněním v mnoha káznicích, věznicích a koncentračních táborech. Všichni, o kterých výstava pojednává, byli vězni policejní věznice v Malé pevnosti v Terezíně. Mnoho z nich za svůj boj proti okupantům zaplatilo svým životem.

Výstava dokumentuje jejich profesní dráhu, činnost v odboji a následné věznění. Samotné texty jsou doplněny vybranými předměty, které pochází ze sbírky Památníku Terezín, ale jsou zde i takové, které byly naprosto unikátně pro tuto příležitost vypůjčeny z jiných institucí, popřípadě ze soukromých sbírek.

9.4. - 29.11.

OLDŘICH ŽELEZO - HRANIČÁŘEM OD DUNKERQUE

Oldřich Železo byl jedním z více než padesáti příslušníků hraničářského pluku 4, kteří za okupace sloužili u vládního vojska a z toho také jedním z pěti, kterým se v Itálii podařilo přeběhnout k partyzánským oddílům brigády Garibaldi a dále se dostat až ke československé samostatné obrněné brigádě ve Velké Británii, s níž se účastnil obléhání severofrancouzského přístavu Dunkerque.

Celý průběh jeho vojenské služby je zaznamenán na unikátní sbírce fotografií, dokumentující nejen jeho službu na pevnostech nebo ve vládním vojsku v protektorátu, ale také dobu jeho pobytu v italských horách s partyzány, následnou švýcarskou internaci a cestu přes středozemní moře a Atlantik na Britské ostrovy. Součástí této výstavy kromě panelů a vystavených předmětů z rodinné pozůstalosti bude také projekce více než tří desítek těchto unikátních fotografií.

9.4. - 29.11.

BUDUJEME SLEZSKO

Výstava.

9.4. - 29.11.

PŘÍBĚHY Z DEPOZITÁŘŮ - AKVIZICE 2015-2025

Výstava prezentující přírůstky do muzejní sbírky z let 2015 až 2025 je instalována ve správní budově Národního památníku II. světové války.